V součinnosti několika učenců a umělců počátku 18. století vznikl pro pražský kostel sv. Jakuba Většího jeden z nejpozoruhodnějších náhrobků středoevropského baroka. Vytvořen byl podle návrhu vídeňského dvorního architekta Johanna Bernharda Fischera z Erlachu (1656–1723), jeho sochy vytesal Ferdinand Maxmilián Brokof. Díky reprodukci ve Fischerově architektonickém traktátu (Vídeň, 1721) se dočkal celoevropské proslulosti.
Další přednáška z cyklu Klenoty barokního sochařství v českých zemích, prezentovaná doc. Mgr. Martinem Pavlíčkem, Ph.D., pedagogem Katedry dějin umění Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
